Z dílny · Č. 12
Směr vláken a pevnost konstrukce
Jak způsob řezání a orientace dřeva rozhoduje o tom, jestli kousek vydrží, a kontroly polotovaru, které nikdy nevynecháváme.
Dřevo je podél vláken neuvěřitelně pevné a napříč nimi překvapivě slabé. U dlouhého, štíhlého předmětu, jako je dildo, rozhoduje směr vláken o tom, jestli kousek vydrží. Ze všech kontrol, které děláme, je tohle ta, která proběhne ještě předtím, než vůbec zapneme soustruh.
Pravidlem jsou podélná vlákna
Každý polotovar orientujeme tak, aby vlákna vedla rovnoběžně s délkou kousku. Vlákna tak vedou nepřerušeně od základny až ke špičce, jako svazek brček, a dřík snese ohybové zatížení bez slabé roviny.
Krátká vlákna a šikmý průběh
Pokud vlákna vedou kouskem šikmo (tomu se říká šikmý průběh vláken), některá začínají na jedné straně dříku a na krátké vzdálenosti vystupují na druhé. Tak vznikají krátká vlákna: úsek, kde vlákna nejsou po délce propojená. Přesně tam vzniká prasklina, zvlášť v úzkém krčku nebo u paty křivky.
Křivky
Zakřivené návrhy jako Ember soustružíme z polotovarů dost velkých na to, aby celá křivka zůstala v rovných vláknech, místo abychom řezali napříč vlákny. Spotřebuje to víc dřeva, ale jen tak jsme ochotni zakřivený dřík vyrobit.
Co u každého polotovaru kontrolujeme
- Trhlinky: drobné praskliny ze sušení, často skryté v čele.
- Suky: místa, kde se vlákna stáčejí kolem bývalé větve.
- Dřeň: úplný střed kmene, který má sklon k praskání.
- Kruhové trhliny: oddělení mezi letokruhy.
Pokud cokoli z toho najdeme v dříku nebo krčku, polotovar vyřadíme. V naší dílně z něj možná vznikne něco jiného, ale nikdy ne dildo.